Co je BOZP a co po firmě chce

BOZP je zkratka pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Jde o soubor pravidel a opatření – právních, technických i organizačních –, kterými zaměstnavatel snižuje rizika na pracovišti a chrání zdraví lidí, kteří tam pracují nebo se tam pohybují.

Povinnost ukládá zaměstnavateli § 101 odst. 1 zákoníku práce a platí od prvního zaměstnance.

Co znamená zkratka BOZP

Písmena stojí za slovy bezpečnost a ochrana zdraví při práci. V praxi se pod tou zkratkou skrývá celá agenda: vyhledávání rizik, dokumentace, školení, ochranné pracovní prostředky, prohlídky a revize, evidence úrazů a kategorizace prací.

Zaměstnavatel má rizika vyhledávat, hodnotit a přijímat opatření k jejich odstranění. Ochrana míří na zaměstnance a zároveň na každého, kdo se s vědomím zaměstnavatele na pracovišti zdržuje – zákazníky, dodavatele, návštěvy i řemeslníka na jeden zásah.

Koho se BOZP týká a od kolika zaměstnanců

Bezpečnost práce se řeší od prvního zaměstnance. Týká se všech zaměstnavatelů, právnických i fyzických osob, a všech zaměstnanců bez ohledu na pozici, typ smlouvy nebo délku úvazku. Brigádník na dohodu i jednatel v pracovním poměru spadají pod stejná pravidla.

Rozdíl mezi malou firmou a velkým provozem leží ve způsobu, jakým se agenda zajišťuje. Zákon č. 309/2006 Sb. to v § 9 odst. 3 rozděluje podle počtu zaměstnanců:

• do 25 zaměstnanců si zaměstnavatel může plnit úkoly v prevenci rizik sám, pokud má znalosti odpovídající zkoušce z odborné způsobilosti,
• 26 až 500 zaměstnanců – sám jen tehdy, když je odborně způsobilou osobou, jinak agendu svěří jedné nebo více odborně způsobilým osobám,
• nad 500 zaměstnanců vede prevenci rizik vždy odborně způsobilá osoba.

Pětičlenná dílna tedy povinnosti má, jen si je smí ošetřit sama. Rozsah dokumentace přitom odpovídá provozu: papírová kancelář vystačí s málem, autoservis nebo pekárna potřebuje víc.

Kdo v organizaci odpovídá za plnění úkolů v oblasti BOZP

Odpovědnost leží na zaměstnavateli. Zákoník práce v § 101 odst. 1 ukládá povinnost přímo jemu a pověření jiné osoby na tom mění jen to, kdo agendu fyzicky zpracuje.

Vedoucí zaměstnanci mají podle § 101 odst. 2 péči o bezpečnost práce jako nedílnou a rovnocennou součást svých pracovních povinností v rozsahu míst, která zastávají. Mistr, vedoucí provozu i ředitel tedy odpovídají za bezpečnost na svém úseku.

Zaměstnavatel může úkoly svěřit odborně způsobilé osobě v prevenci rizik, externí firmě nebo vlastnímu technikovi. Takové pověření vymezí úkoly a pravomoci, kontrola z inspekce práce ale pokutuje zaměstnavatele. Externí dodavatel bezpečnosti práce je proto pomocník a garant kvality, konečný účet zůstává firmě.

Co konkrétně musí firma mít

Dokumentace BOZP

Základ tvoří vyhledání a vyhodnocení rizik a opatření, která z nich plynou. K tomu se váže směrnice o poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, provozní bezpečnostní předpisy, dokumentace o školeních a evidence úrazů.

Rozsah se odvíjí od toho, co firma dělá. Účetní kancelář má jinou dokumentaci než truhlárna s formátovací pilou.

Školení zaměstnanců

Zaměstnavatel zajišťuje vstupní školení novým lidem a pravidelné školení všem ostatním. Obsah musí sedět na skutečná rizika daného pracoviště, takže obecná prezentace stažená z internetu při kontrole neobstojí.

O školení se vede dokumentace: prezenční listina, osnova, datum a způsob ověření znalostí.

Kategorizace prací

Kategorizace prací zařazuje každou práci do jedné ze čtyř kategorií podle toho, jak pracovní podmínky zatěžují zdraví. Práce ve 2. kategorii zaměstnavatel zařadí sám a oznámí krajské hygienické stanici, u 3. a 4. kategorie o zařazení rozhoduje hygiena na základě žádosti. Lhůta je 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce.

Podrobně to rozebírá článek o kategorizaci prací.

Evidence úrazů a údaje o zaměstnancích putují i do zprávy o udržitelnosti, pokud ji firma sestavuje. Souvislosti popisuje článek ESG: co to je a koho se v Česku týká.

Prohlídky, revize a prověrka

Stroje, technická zařízení a pracovní prostředky se pravidelně kontrolují. Lhůty revizí určuje průvodní dokumentace výrobce, provozní bezpečnostní předpis nebo norma – u elektroinstalace, výtahů nebo hromosvodů se liší.

Nad tím vším stojí prověrka bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel ji podle § 108 odst. 5 zákoníku práce organizuje nejméně jednou v roce na všech pracovištích a zjištěné nedostatky odstraňuje.

Součástí jsou i pracovnělékařské prohlídky. Jejich četnost vychází z kategorie, do které je práce zařazena.

Školení BOZP: jak často se opakuje

Vstupní školení proběhne při nástupu do práce, tedy nejpozději první den. Znovu se školí při změně pracovního zařazení nebo druhu práce, při zavedení nové technologie a při změnách, které mohou mít podstatný vliv na bezpečnost.

Četnost pravidelného školení určuje podle § 103 odst. 3 zákoníku práce sám zaměstnavatel. Zákon dává jediné vodítko: vyžaduje-li to povaha a závažnost rizika, školení se pravidelně opakuje.

V praxi se ustálily tyto intervaly:

• řadoví zaměstnanci – jednou za dva roky,
• vedoucí zaměstnanci – jednou za tři roky,
• rizikové práce – jednou ročně i častěji.

Volnost v četnosti má svou druhou stranu. Když dojde k úrazu a školení proběhlo naposledy před čtyřmi lety, inspekce se ptá, proč zaměstnavatel interval nastavil takhle.

Co se stane při kontrole

Inspektor oblastního inspektorátu práce se dívá na dokumentaci BOZP včetně záznamů o školení, vyhodnocení rizik, evidenci pracovních úrazů, přidělování ochranných pracovních prostředků, bezpečnostní značení a revize technických zařízení.

Horní hranice pokut podle § 30 zákona o inspekci práce:

Co se porušilo	Pokuta až
Povinnosti při zajišťování bezpečnosti práce podle § 101 až 103 zákoníku práce	2 000 000 Kč
Neposkytnutí osobních ochranných pracovních prostředků zdarma	2 000 000 Kč
Nezajištění bezpečnosti osob na pracovišti	1 000 000 Kč
Chybějící evidence pracovních úrazů	400 000 Kč
Nesplněná informační povinnost vůči zástupcům zaměstnanců	300 000 Kč

Uvedené sazby platí pro právnické a podnikající fyzické osoby podle § 30 zákona o inspekci práce.

Peníze jsou jen jedna část. Inspektor může podle § 7 téhož zákona zakázat používání pracoviště, stroje nebo pracovního postupu, který bezprostředně ohrožuje bezpečnost, a to až do odstranění závady. Odstavená linka nebo zavřená dílna stojí firmu obvykle víc než sankce.

Třetí rovina se ukáže po úrazu. Zaměstnavatel nahrazuje škodu na zdraví a chybějící dokumentace mu bere prostor se bránit.

Co s tím dál

Bezpečnost práce dá práci hlavně na začátku. Jakmile jednou vznikne dokumentace odpovídající provozu, další roky už jde o školení, prověrku a revize v termínech.

Vyhodnocení rizik, dokumentaci na míru provozu i školení zaměstnanců vám zpracujeme – podívejte se na bezpečnost práce a požární ochranu nebo nám rovnou napište.