ESG: co to je a koho se v Česku týká

ESG je zkratka pro Environmental, Social a Governance – tři oblasti, podle kterých se hodnotí, jak firma nakládá s prostředím, jak zachází s lidmi a jak je řízená.

Po zjednodušení, které přinesl balíček Omnibus I, má povinnost reportovat podle evropské směrnice CSRD jen firma s více než 1 000 zaměstnanci a ročním čistým obratem nad 450 milionů eur současně. Menších firem se ESG dotýká přes dodavatelský řetězec a přes banky.

Co ESG znamená

Za třemi písmeny stojí tři pilíře:

Environmental – environmentální kritéria. Jak firma nakládá se zdroji a jaký dopad má na přírodu: uhlíková stopa, spotřeba energie a vody, odpady, obalové hospodářství.

Social – sociální kritéria. Jak firma zachází s lidmi: bezpečnost práce, pracovní podmínky, vzdělávání, rovné zacházení, ochrana spotřebitele. Týká se zaměstnanců, dodavatelů i zákazníků.

Governance – správní kritéria. Jak je firma řízená a kontrolovaná: složení vedení, systém auditů, odměňování, obchodní etika, protikorupční opatření.

Tři pilíře se v praxi prolínají. Výrobní hala s vysokou spotřebou energie řeší environmentální data i úrazovost svých lidí a k tomu potřebuje doložit, kdo o opatřeních rozhoduje. Právě proto ESG stojí na datech z celé firmy.

Koho se ESG v Česku týká a od jaké velikosti firmy

Povinnost reportovat podle směrnice CSRD dopadá po Omnibusu I na firmy, které splní obě podmínky současně:

• průměrný počet zaměstnanců vyšší než 1 000,
• roční čistý obrat vyšší než 450 milionů eur.

Původní hranice byla podstatně níž, u 250 zaměstnanců. Omnibus I ji zvedl a okruh firem s přímou povinností tím výrazně zúžil.

Vypadly i malé a střední podniky s akciemi obchodovanými na burze, které měly reportovat ve třetí vlně. Firmy, které začaly vykazovat za rok 2024 a nové prahy nesplňují, mají přechodnou výjimku za účetní období 2025 a 2026.

Pro firmy pod hranicí zůstává dobrovolná cesta: zjednodušený standard VSME pro malé a střední podniky. Zároveň funguje jako strop – velký odběratel může po menším dodavateli požadovat data v rozsahu tohoto standardu.

Od kdy to platí

Směrnice, která zjednodušení zavádí, vstoupila v platnost 18. března 2026. Členské státy mají 12 měsíců na to, aby ji promítly do vlastního práva, v Česku půjde o novelu zákona o účetnictví.

Firmy, které nové prahy splní a dosud zprávu o udržitelnosti nesestavovaly, začínají účetním obdobím 2027 se zveřejněním v roce 2028.

Sledovat je proto potřeba dvě čísla: velikost vlastní firmy a stav českého zákona o účetnictví. Do doby, než novela projde, platí dosavadní znění.

ESG reporting: co to je a co se do něj sbírá

ESG report je strukturovaný přehled o dopadu firmy na životní prostředí, na lidi a o způsobu jejího řízení. Podobu určuje směrnice CSRD, včetně jednotného digitálního formátu, ve kterém zpráva tvoří součást výroční zprávy a dá se strojově číst.

Sbírají se například tato data:

• emise skleníkových plynů,
• spotřeba energie a vody,
• složení a množství odpadů,
• údaje o zaměstnancích, pracovní úrazy a nemoci z povolání,
• protikorupční opatření a případy porušení etických pravidel,
• složení a nezávislost vedení,
• výsledky kontrol a auditů.

Sociální část stojí z velké míry na datech, která firma sbírá kvůli bezpečnosti práce. Co do téhle agendy patří, rozebírá článek co je BOZP a co po firmě chce.

Příprava začíná posouzením, která témata jsou pro dané podnikání podstatná. Firma se přitom dívá dvěma směry: jak svou činností působí na lidi a prostředí a jak naopak otázky udržitelnosti dopadají na její hospodaření.

Následuje určení odpovědných lidí, nastavení sběru dat, vyhodnocení a ověření údajů. U větších firem zabere první cyklus několik měsíců, protože část dat se do té doby nikde systematicky neevidovala.

Jak dlouho příprava trvá

První zpráva o udržitelnosti stojí na čtyřech krocích a každý z nich má svoje tempo:

1. Posouzení podstatných témat. Firma projde svou činnost, dodavatele i okolí a vybere oblasti, které skutečně váží. Řádově týdny.
2. Sběr dat. Spotřeba energií, odpady, personální čísla, úrazy, dodavatelské údaje. Tady vzniká nejvíc práce, protože data bývají roztroušená po účetnictví, skladu, mzdách a e-mailech. Měsíce.
3. Vyhodnocení a sestavení zprávy. Čísla se doplní o kontext, cíle a opatření.
4. Ověření. Zprávu prověřuje auditor, což předpokládá doložitelnou stopu ke každému údaji.

Druhý rok bývá podstatně rychlejší. Sběr už běží a přibývá jen aktualizace čísel.

Když data chce odběratel nebo banka

Tady začíná ESG zajímat i firmy hluboko pod prahem povinnosti. Velké podniky potřebují data o svém dodavatelském řetězci, takže dotazník putuje na menší dodavatele. Banky a pojišťovny se ptají na totéž při posuzování úvěru a stejný požadavek se objevuje ve veřejných zakázkách.

Malá firma se tak k ESG dostane přes obchodní vztah. Rozsah, který po ní smí velký partner požadovat, přitom omezuje standard VSME.

Praktický dopad je jednoduchý: dodavatel, který má čísla připravená, odpoví za pár dní. Ten druhý dohledává spotřebu energií a údaje o úrazech tři roky zpětně, zatímco zakázka čeká.

Dotazník od odběratele se obvykle ptá na spotřebu energie a paliv, emise, nakládání s odpady, počet zaměstnanců a úrazovost, dodržování pracovních standardů a na to, kdo ve firmě za udržitelnost odpovídá. Většinu těch údajů má firma někde v účetnictví, mzdách a fakturách za energie. Práce spočívá v tom dát je dohromady a udržet je v čase srovnatelné.

Co ESG strategie firmě přináší

ESG strategie určuje, které oblasti bude firma sledovat, jaké cíle si v nich dá a kdo za ně odpovídá. Přínos se ukazuje ve třech místech:

• Náklady. Sledování spotřeby energie, vody a odpadů odhalí místa, kde peníze mizí.
• Rizika. Data o úrazech, dodavatelích a shodě s předpisy ukážou problém dřív, než vyroste.
• Obchod. Připravená čísla otevírají jednání s bankou, investorem i velkým odběratelem.

Co s tím dál

První krok je posouzení, jestli se vás povinnost týká přímo, nebo se k vám ESG dostane přes odběratele. Podle toho se liší rozsah práce i tempo.

Posouzení, nastavení sběru dat i samotnou zprávu vám zpracujeme – podívejte se na ESG reporting nebo nám rovnou napište.