Firemní ekologie: Proč by měla být součástí řízení každého podniku

Odpovědný přístup k životnímu prostředí není pouze otázkou image společnosti. Pro firmy představuje také oblast zákonných povinností, provozních rizik, nákladů a dlouhodobé konkurenceschopnosti. Přehled o tom, jak podnik využívá přírodní zdroje a jaké dopady jeho činnost způsobuje, je důležitým základem pro kvalifikované rozhodování.

Jedním z nástrojů, který firmám pomáhá tyto dopady lépe pochopit, je výpočet uhlíkové stopy. Ten umožňuje vyčíslit emise skleníkových plynů spojené s činností organizace a určit oblasti, ve kterých má smysl hledat možnosti ke snížení emisí.

Co je firemní ekologie?

Firemní ekologie představuje soubor činností, opatření a procesů, jejichž cílem je řídit a omezovat negativní vlivy podnikatelské činnosti na životní prostředí.

Nejde pouze o třídění odpadu nebo úsporu elektřiny. Ekologické řízení firmy se může týkat například:

• nakládání s odpady a obaly,
• spotřeby vody a nakládání s odpadními vodami,
• emisí do ovzduší,
• spotřeby energií a paliv,
• používání chemických látek,
• ochrany půdy a prevence havárií,
• využívání surovin a přírodních zdrojů,
• dopravy a logistiky,
• ochrany biodiverzity,
• emisí skleníkových plynů a uhlíkové stopy.

Rozsah těchto oblastí závisí na velikosti firmy, jejím oboru, používaných technologiích, umístění provozů a konkrétních činnostech.

Hlavní oblasti firemní ekologie

1. Odpady a obaly

Každý podnik by měl vědět, jaké druhy odpadů při jeho činnosti vznikají, v jakém množství a jakým způsobem jsou dále využívány nebo odstraňovány.

Pozornost je třeba věnovat zejména:

• správnému zařazování jednotlivých druhů odpadů,
• oddělenému soustřeďování odpadů,
• nakládání s nebezpečnými odpady,
• předávání odpadů oprávněným subjektům,
• evidenci a ohlašovacím povinnostem,
• předcházení vzniku odpadů,
• opětovnému použití a recyklaci materiálů,
• obalům a jejich environmentálním dopadům.

Co může být problémem?

Nesprávné nakládání s odpady může vést k porušení právních povinností, nákladům na nápravu, poškození životního prostředí nebo reputace firmy. U nebezpečných odpadů může nesprávné skladování či manipulace představovat také riziko kontaminace půdy a vody.

Samotné třídění odpadů však ještě neznamená, že má firma oblast odpadového hospodářství vyřešenou. Důležitá je také správná evidence, dohledatelnost a ověření způsobu dalšího nakládání.

2. Voda a odpadní vody

Podnikatelská činnost může ovlivňovat vodní zdroje prostřednictvím spotřeby vody, vypouštění odpadních vod nebo úniků znečišťujících látek.

Mezi důležité otázky patří:

• Kolik vody firma spotřebuje?
• Odkud voda pochází?
• Vznikají při provozu technologické odpadní vody?
• Kam jsou odpadní vody odváděny?
• Jsou splněny podmínky pro jejich vypouštění?
• Existuje riziko úniku chemických látek nebo ropných produktů?
• Má podnik připravená opatření pro případ havárie?

Nedostatečně kontrolované vypouštění může vést ke znečištění vodních toků, podzemních vod a půdy. Evropská komise uvádí, že nesprávně shromažďované nebo čištěné odpadní vody mohou obsahovat mikroorganismy, škodlivé chemické látky a nadbytek živin, které poškozují vodní ekosystémy a mohou ohrožovat lidské zdraví.

Pro některé podniky může být významná také spotřeba vody jako provozní náklad a riziko spojené s její dostupností.

3. Ovzduší a emise z provozu

Firmy mohou do ovzduší vypouštět znečišťující látky například při spalování paliv, výrobních procesech, povrchových úpravách, používání rozpouštědel nebo provozu technologických zařízení.

Je důležité rozlišovat dvě skupiny emisí:

• Emise znečišťujících látek do ovzduší – například prachové částice, oxidy dusíku, oxid siřičitý nebo těkavé organické látky. Ty mohou mít přímé dopady na kvalitu ovzduší, lidské zdraví a životní prostředí.
• Emise skleníkových plynů – například oxid uhličitý, metan nebo oxid dusný. Ty přispívají ke změně klimatu a jsou předmětem výpočtů uhlíkové stopy.

Tyto dvě oblasti spolu souvisejí, ale nelze je zaměňovat. Firma může mít například nízké emise některých lokálních znečišťujících látek, a přesto vysokou uhlíkovou stopu.

Rizika v oblasti ovzduší mohou zahrnovat nesplnění podmínek provozu zdrojů znečišťování, náklady na nápravná opatření, omezení provozu nebo negativní dopady na okolí.

4. Energie, paliva a uhlíková stopa

Spotřeba elektřiny, zemního plynu, pohonných hmot a dalších paliv je pro mnoho firem významným zdrojem emisí skleníkových plynů.

Uhlíková stopa organizace vyjadřuje množství emisí skleníkových plynů spojených s její činností. Obvykle se vyjadřuje v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého, tedy t CO₂e.

Při výpočtu se nezohledňuje pouze přímé spalování paliv ve vlastních zařízeních. Podle metodiky GHG Protocol Corporate Standard se emise organizace rozdělují do tří základních kategorií:

• Scope 1 – přímé emise: emise ze zdrojů, které organizace vlastní nebo kontroluje, například ze spalování paliv ve vlastních kotlích nebo vozidlech.
• Scope 2 – nepřímé emise z nakupované energie: emise spojené s výrobou nakupované elektřiny, tepla, páry nebo chladu spotřebovaných organizací.
• Scope 3 – ostatní nepřímé emise: další emise v hodnotovém řetězci, například z nakupovaných materiálů, služeb, dopravy, pracovních cest, nakládání s odpady nebo používání prodávaných výrobků.

Rozsah výpočtu musí odpovídat stanoveným hranicím organizace a zvolené metodice. U Scope 3 je důležité posoudit, které kategorie jsou pro konkrétní firmu relevantní.

5. Chemické látky a prevence havárií

Podniky, které používají, skladují nebo přepravují chemické látky, mohou čelit rizikům spojeným s jejich únikem, nesprávným skladováním, požárem nebo nevhodnou manipulací.

Ekologické řízení v této oblasti zahrnuje například:

• přehled používaných chemických látek,
• správné skladování a označování,
• dostupnost bezpečnostních listů,
• prevenci úniků,
• kontrolu technického stavu zařízení,
• připravenost na havarijní situace,
• školení zaměstnanců.

Následkem havárie může být kontaminace půdy či vody, poškození majetku, přerušení provozu a povinnost provést nápravná opatření.

6. Suroviny, materiály a efektivita využívání zdrojů

Environmentální dopady nevznikají pouze přímo v provozovně. Významná část dopadů může být spojena s těžbou surovin, výrobou nakupovaných materiálů, jejich dopravou a zpracováním.

Firma proto může sledovat například:

• množství spotřebovaných surovin,
• materiálové ztráty a zmetkovitost,
• spotřebu obalů,
• podíl recyklovaných nebo recyklovatelných materiálů,
• životnost výrobků,
• možnosti oprav, opětovného použití a recyklace.

Efektivnější využívání materiálů může současně přispět ke snížení nákladů a emisí. Konkrétní přínos však závisí na druhu materiálu, technologii a skutečných provozních podmínkách.

7. Půda, biodiverzita a okolí provozu

Některé podnikatelské činnosti mohou ovlivňovat půdu, přírodní stanoviště nebo místní ekosystémy. Riziko může vznikat například při úniku nebezpečných látek, stavební činnosti, změnách využití území nebo provozu v citlivých lokalitách.

Význam této oblasti je individuální. Pro kancelářskou firmu může být omezený, zatímco pro výrobní podnik, zemědělský provoz, těžební společnost nebo firmu hospodařící s rozsáhlými pozemky může být zásadní.

Co hrozí firmě, pokud má ekologické povinnosti nebo procesy nastavené nesprávně?

Konkrétní následky se vždy odvíjejí od druhu pochybení, jeho rozsahu, právních předpisů a rozhodnutí příslušných orgánů. Obecně však mohou vzniknout následující rizika.

Právní a regulatorní rizika

Nesplnění ekologických povinností může vést ke kontrolám, nápravným opatřením, správním řízením a sankcím. U některých činností může být problémem také provoz bez potřebného povolení nebo nedodržení podmínek, za kterých bylo povolení vydáno.

Výše a druh možných sankcí nelze určit obecně. Vždy je nutné posoudit konkrétní právní povinnost a aktuální českou legislativu.

Finanční rizika

Ekologické pochybení může znamenat nejen případnou pokutu, ale také:

• náklady na odstranění následků havárie,
• sanaci kontaminované půdy nebo vody,
• likvidaci nesprávně uložených odpadů,
• opravy technologických zařízení,
• náklady na změnu provozních postupů,
• ztráty způsobené přerušením provozu,
• vyšší spotřebu energií a materiálů.

Prevence a průběžné sledování environmentálních ukazatelů mohou pomoci odhalit některé problémy dříve, než se promění v nákladnou událost.

Provozní rizika

Nedostatečně řízené ekologické aspekty mohou souviset s neefektivní spotřebou energií, vody a materiálů, vznikem nadměrného množství odpadů nebo s rizikem provozních havárií.

Zjištění skutečné příčiny vyžaduje analýzu konkrétního provozu. Nelze automaticky předpokládat, že každá ekologická investice povede ke snížení nákladů, nebo že každé zvýšení spotřeby znamená pochybení.

Obchodní a reputační rizika

Zákazníci, obchodní partneři, banky nebo investoři mohou při spolupráci zohledňovat environmentální výkonnost podniku. Význam těchto požadavků se liší podle odvětví, velikosti firmy, dodavatelského řetězce a konkrétních smluvních podmínek.

Některé společnosti mohou po svých dodavatelích požadovat údaje o emisích skleníkových plynů, environmentální politice nebo plnění konkrétních požadavků.

Proč má smysl nechat si vypočítat uhlíkovou stopu?

Výpočet uhlíkové stopy není pouze vytvořením jednoho čísla. Při správném provedení poskytuje strukturovaný přehled o tom, odkud emise skleníkových plynů organizace pocházejí.

1. Firma získá přehled o zdrojích emisí

Výpočet pomáhá identifikovat, zda jsou pro podnik významné například energie, vytápění, doprava, nakupované materiály, logistika nebo jiné části hodnotového řetězce.

Bez dostatečných dat může být obtížné určit, na které oblasti se zaměřit.

2. Lze stanovit výchozí stav

Výsledek výpočtu může sloužit jako výchozí hodnota pro další sledování. Pokud firma používá konzistentní hranice, metodiku a zdroje dat, může v dalších obdobích porovnávat vývoj emisí.

Při porovnávání je však nutné zohlednit změny výroby, velikosti firmy, metodiky, energetického mixu a dalších významných faktorů.

3. Podporuje kvalifikované rozhodování

Data o emisích mohou pomoci při posuzování opatření, jako jsou:

• snížení spotřeby energie,
• změny zdrojů vytápění,
• efektivnější doprava,
• úpravy logistických procesů,
• omezení materiálových ztrát,
• změny nákupních postupů,
• spolupráce s dodavateli.

Výpočet sám o sobě emise nesnižuje. Jeho přínosem je vytvoření podkladu pro rozhodnutí, která opatření mají být dále posouzena.

4. Pomáhá připravit podklady pro požadavky odběratelů

Některé firmy potřebují od svých dodavatelů informace o emisích skleníkových plynů v rámci hodnotového řetězce. V takovém případě může být výpočet uhlíkové stopy důležitým podkladem pro poskytování environmentálních údajů.

Konkrétní požadavky se však liší podle zákazníka, smlouvy, odvětví a příslušných právních předpisů.

Jak výpočet uhlíkové stopy probíhá?

Kvalitní výpočet by měl vycházet z jasně definovaného rozsahu a uznávané metodiky. GHG Protocol Corporate Standard poskytuje rámec pro sestavení inventury emisí skleníkových plynů organizace.

Obvyklý postup zahrnuje:

• Vymezení organizace a hranic výpočtu – určení, které provozy, činnosti a zdroje budou zahrnuty.
• Stanovení relevantních kategorií emisí – posouzení Scope 1, Scope 2 a případně relevantních kategorií Scope 3.
• Shromáždění podkladů – například údaje o spotřebě elektřiny, paliv, služebních cestách, dopravě, materiálech nebo odpadech.
• Volbu emisních faktorů a výpočet – převod dostupných aktivitních dat na množství emisí skleníkových plynů.
• Kontrolu kvality dat a předpokladů – posouzení úplnosti, přesnosti a omezení použitých údajů.
• Zpracování výsledků – přehled emisí podle zdrojů a kategorií.
• Identifikaci možností dalšího postupu – vytipování oblastí vhodných pro podrobnější analýzu nebo snižování emisí.

Výsledkem by měl být srozumitelný a dohledatelný výstup, který vysvětluje nejen výsledné číslo, ale také jeho rozsah, použité údaje a omezení.

Proč svěřit výpočet odborníkům?

Výpočet uhlíkové stopy může být pro některé organizace relativně jednoduchý, u jiných však vyžaduje rozsáhlé získávání dat, odborné posouzení a práci s emisními faktory.

Odborná spolupráce může být přínosná zejména tehdy, pokud firma:

• dosud uhlíkovou stopu nesledovala,
• má více provozoven,
• nakupuje významné množství materiálů,
• má složitý dodavatelský řetězec,
• potřebuje výstup pro obchodního partnera,
• chce výsledky využít při nastavování environmentálních cílů,
• potřebuje transparentně doložit použitou metodiku a zdroje dat.

Důležité je, aby byl výpočet přiměřený velikosti a činnosti organizace a aby bylo jasně uvedeno, co výsledek zahrnuje.

Uhlíková stopa jako první krok k lepšímu environmentálnímu řízení

Firemní ekologie zahrnuje široké spektrum témat. Odpady, voda, ovzduší, chemické látky, energie, suroviny a ochrana půdy představují rozdílné oblasti, které mohou mít rozdílné právní, provozní i environmentální dopady.

Výpočet uhlíkové stopy nenahrazuje plnění ekologických povinností ani komplexní environmentální audit. Může však být důležitým nástrojem pro získání přehledu o emisích skleníkových plynů, nastavení výchozího stavu a podporu rozhodování o dalších opatřeních.

Chcete vědět, jaká je uhlíková stopa vaší firmy?

V Levatos s.r.o. vám pomůžeme zmapovat relevantní zdroje emisí skleníkových plynů, shromáždit potřebné podklady a zpracovat výpočet uhlíkové stopy podle vhodně zvolené metodiky.

Získejte přehled o emisích své organizace a podklad pro další kvalifikovaná rozhodnutí.

Kontaktujte nás a probereme, jaký rozsah výpočtu odpovídá činnosti a potřebám vaší firmy.

Jak vám pomůžeme

Řízení firemní ekologie je komplexní proces, který může vypadat složitě a nesrozumitelně. Pomůžeme Vám identifikovat, které oblasti musíte řešit ve vaší společnosti, vyhodnotíme soulad s legislativou a navrhneme další postup v oblastech, které mají potenciál na zlepšení, nebo neplní legislativní rámec. Můžeme vám vypracovat interní dokumentaci a nastavit procesy řízení ekologických témat co nejvíce efektivně a s co možná nejnižší administrativní zátěží.

Ozvěte se nám a probereme, jaký typ spolupráce dává pro vaši firmu největší smysl.